Jak (ne)formátovat text před korekturou

Věnujete‑li chvilku pročtení našeho taháku, můžeme si vzájemně ušetřit hodiny času a nějaké ty (vaše) peníze. My budeme mít rychleji hotovo, protože čas, který bychom trávily luštěním ozdobného fontu na barevném pozadí nebo mazáním mnohonásobných mezer, věnujeme přímo korektuře. Také vy si místo zbytečného, předčasného formátování textu můžete ve vyšetřeném čase uvařit kávu, dát si nohy na stůl a jen tak nezřízeně lenošit. A ještě ušetříte.

Jak by měl text vypadat

Text by měl být graficky co nejjednodušší, co nejméně formátovaný, psaný obyčejným písmem, zarovnaný vlevo. Na začátku spolu řešíme samotná slova, ne jejich formu, ta by naopak mohla v téhle fázi rušit.

Teď už víte (skoro) všechno

Opravdu. Jste‑li ale perfekcionista (nebo rýpal), čtěte dál. Jen prosím mějte na paměti, že text níže je soubor doporučení pro ideální dokument. Pokud z něj ve svém textu uplatníte jen pár zásad (prostě ty, které zvládnete), vaše korektorky vás budou milovat!

Pro ideální rukopis platí

  • je ve formátu pro Microsoft Word (.doc, .docx) nebo Open Office či Libre Office (.odt)
  • je napsaný obyčejným čitelným písmem, aby se všem stranám dobře četl, přeci jen nad ním všichni strávíme nezanedbatelné množství času
  • odstavce jsou zarovnané vlevo, aby při zarovnání do bloku nerušila rozdílná šířka mezer
  • řádky nechte zalamovat automaticky, klávesu Enter nepoužívejte k zalomení řádku, ale jen k ukončení odstavce. Ušetříte tím sobě i nám spoustu zoufalství nad řádky zalomenými v půlce.
  • neřešte dělení slov na konci řádků – ani automatikou, ani ručně. To patří mezi finální grafické úpravy.
  • text prosím nezdůrazňujte VERZÁLKAMI (se zapnutým Caps Lock), ale zvýrazňujte kurzívou či tučným písmem. Pokud máte verzálky rádi, lze je do textu dodat později pomocí formátu písma „všechna velká“, kde zůstává zachovaná informace o velkých a malých písmenech. I když se to na první pohled nezdá, při dalším formátování textu tuhle vychytávku skutečně oceníte.
  • text nechte bez grafických prvků – pozadí, rámečků, obrázků (pokud nejsou nutné k pochopení textu) apod. Zbytečně zvyšují velikost dokumentu, který si posíláme tam a zpátky, zpomalují editor při práci a vyčerpávají tonery při tisku.

V případě, že jste pokročilejším uživatelem textového editoru

  • ideální text má nadefinované nadpisy (všech úrovní) pomocí stylů, což se vyplatí tím víc, čím je text delší. Přitom není důležité, jak nadpis vypadá (ovšem musí být čitelný), ale že je v dokumentu označený jako nadpis. Pak můžete třeba změnit písmo všech nadpisů v knize jedním kliknutím nebo snadno vytvořit automatický obsah.
  • odsazení a mezery řešte vhodně zvoleným formátem odstavce: různým typem odrážek, větší velikostí mezery za odstavcem, nikoli vkládáním více mezer vedle sebe nebo prázdných řádků mezi odstavce. Ty se musí v naprosté většině případů před grafickou úpravou odstranit a to znamená opravdu hodně ruční práce a pozornosti. A navíc… nadbytečnými mezerami si z grafika (ani z korektora 😉 ) fakt neuděláte kamaráda.

Ale já chci krásné nadpisy! A obrázky, kde jsou obrázky?

Nebojte, ke všem grafickým úpravám nakonec dojde. Když je korektura hotová, je ten pravý čas na výběr písma, vložení obrázků a vůbec hrátky s grafikou.

Jde vám z toho hlava kolem?

Nevěšte hlavu, pokud o formátování textu nemáte páru a najít správné tlačítko je pro vás běh na dlouhou trať. Od toho tu jsme my. Jsme na to dvě. Napište nám a snadno to vyřešíme.